Mám jich vždycky víc. Jakože ne jednu tašku, kterou teď zrovna nosím a až jí ošoupu, půjdu si vybrat novou. To fakt ne, už dlouho ne.. zase teda ne že bych je kupovala úplně živelně, občas prostě POTŘEBUJU nějakou třeba větší na delší cestu, na víc věcí, na nějaký speciální účel. A někdy prostě POTŘEBUJU novou tašku jen jako antidepresivum :-)
Jedna z mých nejoblíbenějších značek je Dara bags. Vlastně je to moje hlavní oblíbená značka, protože až na čestné výjimky jiné tašky ani nemám. Svoji první jsem si koupila na Fleru před sedmi lety (listopad 2010!) a byla to tahle:
Ani ne za 3 měsíce (leden 2011) jsem to nevydržela a objednala druhou... samozřejmě jsem potřebovala trochu větší.
Pak následovala ještě větší kabela, která mě provází na všech kratších kurzech a pobytech.
Pak muselo dojít i na klasiku, Daří "zipovku" neboli Darianu, první, druhou, třetí... liší se velikostí, barvou i pohnutkami k nákupu. Jedna je pro mě naprosto zásadní a výjimečná, vyhrála jsem jí v dobročinné aukci, a i když jsem za ní dala více než kdybych si ji koupila v obchodě, nelituju ani na chvilku.
No a teď mám dilema. Minulý týden se mi zjevila zase jedna kabelka, kterou POTŘEBUJU. Můj VNITŘNÍ BOJ probíhal zhruba takhle:
21.3. 13:57 píše František na Facebooku Dara bags: Úplně nejvíc poslední kousek Dariany Middle s námořnickým puntíkem. A když se podíváte pozorně, tak zjistíte, že některé ty červené puntíky mají v sobě malý florální motiv
21.3. 14:16 líbí se mi na první pohled, píšu odpověď: A sakra, to mi nedělejte, čtvrtá Dariana už mi asi neprojde a přitom by se mi tááák hodila k mým námořnickým korálům
21.3. 14:18 odpověď, protože František je evidentně rychlík a kontruje něco o osudu, přidává sadu vykřičníků... pchá, na mě si s osudem nepřijde.
Pořád ještě úterý 21.3. a relativní klid. Zmínka o osudu mě opravdu nerozházela a zatím se ani neschyluje k objednání. Ale PRO ZAJÍMAVOST jsem si rozklikla kompletní nabídku s přesně touhle látkou, prý je to nějaký zbytek a už nebude, sakra.
Je fakt hezká, ta látka myslím a barevnost. Možná bych si jako cenu útěchy mohla koupit alespoň kosmetickou taštičku nebo klíčenku. Tak nic, nebudu to pokoušet, takových látek se mi líbí...
Cca čtvrtek a pátek - vzpomenu si několikrát na tašku, podívám se, jestli ji ještě mají. Kdyby totiž ne, nemusela bych se tím už vůbec zabývat a bylo by jasno. Zjistím, že ji mají i ve větší velikosti (Dariana big), to by se mi hodilo, sakra. Jaktože jsem tuhle větší předtím přehlédla? No nic, udržím se.
Řeknu o svých úvahách i manželovi, očekávám rozmlouvací podporu. Nesměje se mi a řekne, tak si jí kup, dyť je to jedno, že už jich máš tolik. Ani ji nechce vidět, tak asi tak.... moc mi to nepomohlo. Ale držím se a neobjednávám, protože jich mám už tolik a je to rozmařilost, zbytečnost a stejně je ani neunosím a ani je nemám kam dávat, je to navíc i drahý a tak vůbec. Navíc jsou opravdu kvalitně ušitý, netrhají se a drží jak židovská víra (smí se vůbec ještě takový věci říkat, natož psát?), takže se doma hromadí a nemají přirozený úbytek.
Sobota - cestou v metru si na ni vzpomenu, zasním se, že by se ideálně hodila k džínám a na léto by byla fakt super. A vlastně jsem si koupila i stejně barevný šál, lehoučký, krásný, taky takový námořnický. Úplně to vidím dohromady. Ještěže už vystupuju.
Pondělí - na Facebooku Dara bags se objevuje zpráva o přívěscích na kabelky. Takový taky vyrábím. Teda ne takový, z polymerový hmoty samozřejmě. A zbylo mi i pár námořnických korálků v barevnosti jako je TA TAŠKA. Sakra. Sakra. Sakra. Mohla bych si udělat cingrlátko z námořnickejch korálků k námořnický tašce. Na létoooooooo.
Večer. Jsem silná a jsem na sebe pyšná, neobjednala jsem. Připadám si jak anonymní alkoholik, jenže nemám žádnou svoji skupinu, kde bych si postěžovala ...nebo se pochválila? Ani nevím, sakra.
Úterý 28.3. Dneska je to přesně týden, co jsem ji zahlídla. Musím se na ní ještě alespoň jednou podívat na eshopu. Sakra. Pořád tam ještě je, nikdo si ji nekoupil. Co budu dělat? Není tohle fakt ten osud? Taková prima velikost a navíc námořnická. Jako kdyby tam čekala na mě.
Odpoledne - zkusím se cvičně přihlásit do eshopu, třeba si nevzpomenu na heslo a bude vymalováno. Stejně si ji nebudu moct objednat. Zadali jste špatné heslo. No hurá, FAKT si ji nemůžu objednat. To je ale divný. Zkusím to heslo zadat znovu. Jsem tam! Sakra.
Pořád ještě 28.3., večer - jsem nějaká bez nálady, jako kdyby mi něco chybělo a nějak mě nenapadá co. Už vím, ta taška, taškááááá.
Středa ráno - objednáno! A ještě se to rýmuje :-)
Mohla bych si to zdůvodnit takovými těmi řečmi, že si to zasloužím, že je potřeba se čas od času odměnit, udělat si radost. Ale to nebyl tenhle případ. Tuhle tašku jsem totiž prostě a jednoduše POTŘEBOVALA.
Jasně, že trochu přeháním (no moc zase ne) a navíc minulý týden byly obě děti už druhý týden nemocné, tak jsem měla roupy (já, oni měli nějakou virózu s horečkama) a byla citově labilnější a měla narušenou obranyschopnost (k nákupům).
A stejně jsem si ji objednala jen proto, abych o tom mohla napsat na blog.
Mohla bych teď pro změnu napsat něco zase o botách. Nějakých jarních, nebo možná už letních spíš?
A.
Na tyhle taštičky koukám už nějaký ten pátek, ale pořád si říkám, že ta moje černá ošoupaná je vlastně ještě docela dobrá a že když prodřenou kůži přemáznu černým krémem na boty, tak je vlastně skoro jako nová! :D
OdpovědětVymazatTomu naprosto rozumím. Mám tohle zase u bot, jedny super oblíbený takhle retušuju a lepím podrážky už nějakou chvíli a nemůžu se s nimi rozloučit :-)
Vymazat