Jak jsem šila s Radkou z bavlněných šňůr

aneb listopadové přástky na Monínci :-)

"Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou Zemí," prohlásil prý kdysi Archimédes. To když před skupinku cca dvaceti žen vyskládáte na stůl hromadu bavlněných šňůr a vedle postavíte Radku Sedláčkovou, Zem sice zůstane na svém místě, ale vzniknou košíky, ošatky, prostírky nebo třeba omotané vázy. A taky se tam začnou množit andílci:-)

To je tak, Radka prostě šije (má i stejnojmenné stránky na Facebooku). A má k tomu hlavně takové nadupané chytré stroje. Já odchovaná starou Veritaskou, co jsem na stroji šila naposledy ve dvaceti, jsem si připadala jako když vyměníte takový ten počítač s televizní obrazovkou rovnou za Maca. Ale Radka měla vše perfektně přichystané a nastavené, že jsme vždy jen zasedly a rovnou šily. Tedy, část šila a část mezitím lepila tavnou pistolí šňůry na podklad (případně si pálila prsty, au).

Tady stroječky ještě spí a Radka zatím vykládá, co nás všechno čeká. Je pátek večer. Šňůry vyskládané na hromadě na rozebrání. Základní představa je 3 balíčky bavlněných šňůr na osobu. Pchá, krát dvě, alespoň u mě. Spotřebovala jsem celkem 6 balíčků.

Trošku jsem se stroje bála, tak jsem nejdřív spáchala andílka a dlouze vybírala barvu šňůry, až jsem nakonec neměla další výmluvu a usedla. S vědomím, že není velkých cílů a s Radčinou pomocí jsem se pustila rovnou do košíku. Plán byl něco mezi ošatkou a košíkem, spíš větší, na pár kilo ovoce.
Takže jsem večer jen začala a v sobotu dopoledne pokračovala... a povedlo se. Je sice trochu šišatější, ale další košíky se dařily už mnohem lépe (aneb kdybych rovnou poslechla "paní učitelku" a natrénovala si všechny grify na malém, mohla jsem mít ten veliký vymazlenější, ale líbí se mi i tak :-)

Všechny konce šňůr bylo potřeba ještě nanaranžovat a ručně došít ve formě nějaké aplikace.

A tady už je fešák plně funkční...

Venku bylo mezitím celou dobu krásně, ale počasí jsme spíš jen kontrolovaly střídavě výhledem z tvořící místnosti, tělocvičny a restaurace.

Výhled v restauraci byl většinou opravdu povedený, prostě radost pohledět i ochutnat!

A tak to vlastně pokračovalo pořád dokola celý zbytek víkendu :-)
Všichni si stihly vyrobit opravdu hodně věcí, někdo preferoval andílky a zvládl celý andělský chór, další skupina se proměnila na velkovýrobnu obalovaných váz, ale většina stihla od každého něco. Já jsem si udělala kromě jmenovaných ještě třeba tenhle stojan na štetce...

a další sovu do sbírky...

... košíčky různých velikostí a podložky pod konvičky a hrnky.

To, jak bude výsledek vypadat, záleží hlavně na barvě a barevné struktuře bavlněné šňůry, dá se taky kombinovat s krémovou a vznikne taková skoro psychedelická spirála :-)

Na víkednu jsem byla opět se skvělou kamarádkou Luckou... tady zrovna došíváme aplikace na  naše megakoše...

 A vůbec, fajn byla celá skupina!

Díky moc všem - Tobě Magdo za skvělou organizaci, myslím, že kdyby Archimédes někoho potřeboval na pomoc, tak mu s tou Zemí pohneš :-) , díky Radko za šicí okénko (šití mě po letech zase nadchlo a taky jsem ráda, že jsem Tě konečně víc poznala) a Lenko za cvičení (jsem líná, máš to se mnou těžký, ale víš jak na mě :-)

Už se moc těším až to na jaře zopákneme a mezitím.... přijdeeeeee Ježíšek! To taky, ale bude ještě jeden víkendový ženský Monínec, kde budu pro změnu já učit polymerové techniky. Tak mi držte palce a mějte se krásně,

Andrea

Relaxační omalovánky aneb už jsem se taky nakazila :-)

Možná vás při čtení titulku napadlo, že ta chřipková epidemie přišla letos nějak brzy. Nebojte, nechytila jsem žádnou strašnou infekci, ikdyž je to v zásadě podobně nakažlivé :-)

Ale abychom se do toho moc nezamotali... O čem je tedy vlastně řeč? O relaxačních nebo antistresových omalovánkách!

Už nějaký čas kolem mě poletovaly ukázky relaxačních omalovánek, nabídky knížek s omalovánkami, přátelé přátel postovali svoje malůvky, dokonce i ZOO Praha vydala vlastní edici a já si pořád říkala, co je to sakra zase za módu... až nakonec při návštěvě Dublinu cca před měsícem jsem náhodou listovala knížkami od Johanny Basfordové (jsou k dispozici i v češtině např. Tajná zahrada, Čarovný les... a upřímně, je u nich úplně jedno v jakém jsou jazyce, tyhle bych si riskla koupit i v japonštině :-) a tak nějak co docvaklo...

No a bylo vymalováno! Vlastně nebylo... koupila jsem si úplně jiné knížky, s náměty na tvoření s dětmi a nechtělo se mi tahat s omalovánkami. Doma jsem pak zalitovala, ale ukázalo se, že to bylo dobré rozhodnutí. Začala jsem si malovat vlastní omalovánky. A zalíbilo se mi to víc než samotné vybarvování. Je to totiž náramně uklidňující záležitost. Soustředíte se na pečlivé tahy, vzory a krásně si při tom vyčistíte hlavu. Alespoň u mě to takto funguje. Stačí vám úplné minimum, bílý papír a černá tenká fixa.

Tady jsou první výsledky... ptáci. Jak jinak, kdo čte můj blog, je mu jasné proč :-) Mám ptačí období...

Kdo by si chtěl malovat se mnou, nabízím všechny 3 varianty ptáčků volně k dispozici. Napiště mi do zpráv na Facebooku nebo na mail (andrea zavinac sikovnamama.cz) a pošlu vám obrázky ve variantě pro tisk a můžete začít vybarvovat, pardon relaxovat :-)

Mějte se krásně!