Domácí křídy? Jasně!

V dnešní záplavě barevných plastových hraček se někdy může zdát, že děti nezaujme nic, co nebliká, nepíská nebo se úžasně netřpytí. Ale opak je pravdou!

Někdy stačí opravdu málo... třeba obyčejné křídy a kus chodníku u domu a o zábavu je na dlouhou dobu postaráno :-)
 

Protože ani ty křídy nemusí být jen takové, jaké známe ze svého dětství. Děti bude malování mnohem více bavit, když si spolu doma zkusíte vyrobit křídy vlastní. Za inspiraci v tomto případě děkuji své milé kamarádce Katce (z Centra14). Křídy jsme o prázdninách vyzkoušeli doma i na letním tvořivém pobytu na Monínci, takže mohu potvrdit, že opravdu fungují (tak dobře, přiznám se, že když jsem o domácích křídách poprvé slyšela, nebyla jsem si úplně jistá :-)

Jak tedy na to?
Připravte si sádru, která je základní surovinou, na obarvení se skvěle hodí třeba různé zbytky temper (které děti nosí každý červen ze školy domů a v srpnu stejně jdeme a koupíme novou sadu). A pak už stačí jen voda, nějaká vhodná nádoba a míchátko (stará lžíce, dřevěná špachtle atd.).
Nám dobře posloužila sklenice na zavařování, ve které jsme ve vodě rozmíchali zbytek tempery (krásně se rozpustí a obarví vodu). Čím více tempery dáte, tím intenzivnější bude barva křídy, my dali na celou sklenici necelou čtvrtku tuby a příště bych dala klidně i víc. Pak přidávejte sádru a míchejte, hustota by měla být přiměřená na lití, taková "kašička". Nalévejte opatrně do formiček - můžete použít plastové (z výtvarných potřeb), silikonové (mají výhodu, že se z nich vše krásně vyklopí) nebo třeba kelímek od jogurtu (naplníte cca z 1/3 a dostanete krásně kulatou křídu).

My jsme se pustili do oblíbených mořských motivů, aut, stromečků a dinosaurů :-)

Teď už jen vysvětlit dětem, že křída/sádra musí ztuhnout a malovat se půjde až druhý den. Zatím se může trénovat malování na papíře...

Kluci už jsou větší a malování jen tak na chodník je bavilo jen chvíli, pak přešli na klučičí verzi panáka. Což bylo spíš bludiště s různými zákazy (nastražené bomby?), rozcestníky a úkoly, no po chvilce jsem se v tom úplně ztratila, ale je to bavilo náramně a domů nás zahnal až déšť...

Takhle to začalo... a postupně pokračovalo... ještě, že máme u domu hřiště a  u něj pořádně široké a dlouhé chodníky...

Letošní léto bylo opravdu horké a suché, takové ideální na malování křídami po chodnících, takže na závěr posílám jednu křídovou letně-mořskou vzpomínku na léto...to jen abyste věděli, až se Vás příště dítko zeptá, jestli se dá malovat mořskou hvezdicí, tak že je to možné :-)
Krásný den... a šup odlévat křídy!