V poslední době mě stále "pronásledují" mandaly. Asi se konečně potřebuji trošku zklidnit :-)
Když jsem letos o prázdninách balila na více než týden na chatu, přibrala jsem proto i naši mandalovou výbavu. Pastelky, fixy, vytištěné předlohy stažené z internetu a krásný blok manladových omalovánek s povídáním z Centra Mandala. A také kouzelnou šablonu na malování vlastních mandal, abych ji konečně vyzkoušela (ze stejného obchodu).
Mladší syn se mnou sdílí mé mandalové nadšení a tak často sám od sebe sedl a pilně vybarvoval. Nechávám ho volit barvy podle svého uvážení, takže někdy měla mandala jen dvě barvy, jindy byla jak papoušek a často byla barevně nesymetrická. Ale nechtěla jsem mu kazit radost zbytečným zdůrazňováním principů madal, pro něj to byly krásné omalovánky a k pravidelnému opakování barev a vzorů se třeba dopracuje časem. Starší syn nemá obecně malování tolik v lásce, tak jsem byla ráda, že vybarvil alespoň dvě kolečka :-)
Jinak vybarvování mandal pro děti můžu jen doporučit, krásně je to zklidní, koncentrují se a navíc získáte krásný dárek pro někoho z rodiny. No není to idylka?
A jaká je plastová šablona? Tady je výsledek mého prvního snažení. Vzor jsem malovala nejprve tužkou a pak obtáhla fixem a pak teprve vybarvovala (na fotce je již mandala částečně obtažená...). Musím říct, že jsem si to představovala jednodušeji, ale na první pokus to docela jde...
Něco málo vybarveného z mandalového bloku, ty pastelkové se mi asi líbí víc...
Když se tak dívám do historie blogu, pár mandal tu už je, třeba z cukroví nebo papíru...
A co dál? Přemýšlím, že si udělám mandalu i na tričko, velikou a barevnou. Tak, jak to umí jenom v Desigualu :-)
sobota 24. srpna 2013
pondělí 19. srpna 2013
Léto budiž pochváleno...
Letošní léto nás našlo trochu zdevastované po sérii nemocí a zmařených plánů, že jsme ani neměli sílu na žádná velká očekávání...
A možná právě proto k nám letos přišlo báječné léto, se vším, co k létu patří. Zažili jsme spoustu překvapení, závěje ledových krup a spadaného listí v Itálii u moře (když tam přišla bouřka, kterou ani místní nepamatují) i letních klišé, koupání v řekách (Berounce a Jizeře), lovení rybiček do síťky...
Hodně jsme se smáli (hlavně kluci), snědli spoustu nanuků a zmrzlin. Viděli jsme vodní hady (užovky podplamaté) i slepýše, kraby i medúzy. Svezli jsme se na kole, vlakem, na lodi i na koni. Štípali nás komáři a ošetřovali jsme i nějaké ty spáleniny (daně z ohýnků). Spali jsme v hotelu, pod stanem i v chatě na spartakiádním lehátku.
Ale tou úplně nejdůležitější věcí, kterou nám léto zprvu jen nenápadně podbízelo a která se najednou vynořila tak jasně je, že se z našich kluků, věčně pošťuchujících rivalů, konečně stali parťáci.
A možná právě proto k nám letos přišlo báječné léto, se vším, co k létu patří. Zažili jsme spoustu překvapení, závěje ledových krup a spadaného listí v Itálii u moře (když tam přišla bouřka, kterou ani místní nepamatují) i letních klišé, koupání v řekách (Berounce a Jizeře), lovení rybiček do síťky...
Hodně jsme se smáli (hlavně kluci), snědli spoustu nanuků a zmrzlin. Viděli jsme vodní hady (užovky podplamaté) i slepýše, kraby i medúzy. Svezli jsme se na kole, vlakem, na lodi i na koni. Štípali nás komáři a ošetřovali jsme i nějaké ty spáleniny (daně z ohýnků). Spali jsme v hotelu, pod stanem i v chatě na spartakiádním lehátku.
Ale tou úplně nejdůležitější věcí, kterou nám léto zprvu jen nenápadně podbízelo a která se najednou vynořila tak jasně je, že se z našich kluků, věčně pošťuchujících rivalů, konečně stali parťáci.
Skládání čajových sáčků - návod
Skládání čajových sáčků neboli "tea bag folding" (pod tímhle heslem je ideální hledat návody na internetu) je profláknutá technika. Zkoušela jsem jí již před lety na výtvarných pobytech na Monínci s Monikou Brýdovou a od té doby mi zůstal zvláštní zvyk, schovávat si papírové obaly od čajových pytlíků.
A protože mám letos nějaké mandalové období, sbalila jsem si na chatu i 3 plné krabičky čajových obalů, nůžky a lepidlo a hra mohla začít :-)
Je to celé hlavně o přesnosti a trpělivosti. To bych měla, ale stejně mi vzor občas malinko nevyšel, takže to chce přidat i povinný trénink. Na druhou stranu musím přiznat, že jsem nic neměřila pravítkem a spoléhala se na přesnost tisku ve výrobě, což nemusí vždy vyjít.
Postup je následující (mám trošku problém popsat skládání, tak dole je ještě vše na fotkách :-):
A jak dopadly moje pokusy po letech? Jak vidíte sáčků skoro neubylo (a to další dvě krabičky zůstaly netknuté). Mimochodem mám jeden tip na jejich ukládání. Čas od času si je roztřiďtě podle barev a pak hned uvidíte, kterých sáčků máte dost na skládání.
Na základní kytičku potřebujete 8 čtverců = 8 stejných čajových obalů. Ale můžete i experimentovat a kombinovat 4 + 4 podobné.
Někdy se stane, že vzor vypadá hezky (nebo alespoň zajímavě) i z rubové strany. Proto než kytičku definitivně zpevníte slepením, zkuste si trochu pohrát a najít ten nejlepší vzor. Takhle vypadá lícová strana...
... a takhle rubová.
Hezký zbytek léta a příjemné skládání.
PS: Třeba na vánočních přáníčkách pak takovéhle kytičky krásně využijeme :-)
A protože mám letos nějaké mandalové období, sbalila jsem si na chatu i 3 plné krabičky čajových obalů, nůžky a lepidlo a hra mohla začít :-)
Je to celé hlavně o přesnosti a trpělivosti. To bych měla, ale stejně mi vzor občas malinko nevyšel, takže to chce přidat i povinný trénink. Na druhou stranu musím přiznat, že jsem nic neměřila pravítkem a spoléhala se na přesnost tisku ve výrobě, což nemusí vždy vyjít.
Postup je následující (mám trošku problém popsat skládání, tak dole je ještě vše na fotkách :-):
- Vezmete čajový sáček a slepené konce odstřihnete tak, že odstraníte bílý okraj. Získáte tak jen barevný proužek s potiskem. Z tohoto proužku si můžete odstřihnout až dva větší čtverce, podle toho, jaký vzor chcete získat (která část sáčku se vám líbí...). Já jsem stříhala většinou jen jeden, aby byl vidět hlavní vzor.
- Přeložte proužek zpátky tak, jak byl a odstřihněte horní sklad (nebo dolní, podle toho, kterou část vzoru chcete víc, stačí odstřihnout jen milimetr kolem skladu), získáte tak rovný okraj.
- Vezměte jeden roh a přeložte ho diagonálně, z rubu uvidíte přeložený trojúhelník, který co nejpečlivěji odstřihnete a máte základní čtverec.
- Pro základní čtverec pak existuje mnoho typů skladů. Mně se nejvíce líbí ten, co je na fotce. Ze čtverce nejdříve složte svojitý trojúhelník (dvě protilehlé strany obrátíte dovnitř). Položte si ho špičkou nahoru a dva spodní rohy obraťte dolů tak, že se boční hrany spojí uprostřed.
- Z těchto malých vzorovaných trojúhelníků (připomínají asi nejvíc vlaštovky ze školních let) pak jednoduše složte základní kytičku tak, že je zasouváte postupně do sebe.
- Kdo by chtěl, může pokračovat dál a skládat další řadu, získá tak větší obrazec.
A jak dopadly moje pokusy po letech? Jak vidíte sáčků skoro neubylo (a to další dvě krabičky zůstaly netknuté). Mimochodem mám jeden tip na jejich ukládání. Čas od času si je roztřiďtě podle barev a pak hned uvidíte, kterých sáčků máte dost na skládání.
Na základní kytičku potřebujete 8 čtverců = 8 stejných čajových obalů. Ale můžete i experimentovat a kombinovat 4 + 4 podobné.
Někdy se stane, že vzor vypadá hezky (nebo alespoň zajímavě) i z rubové strany. Proto než kytičku definitivně zpevníte slepením, zkuste si trochu pohrát a najít ten nejlepší vzor. Takhle vypadá lícová strana...
... a takhle rubová.
Hezký zbytek léta a příjemné skládání.
PS: Třeba na vánočních přáníčkách pak takovéhle kytičky krásně využijeme :-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)