Zní vám to trochu jako nošení dříví do lesa? Tak pozor! Tohle totiž vůbec není zbytečná věc...
Na jedné přednášce "zasloužilé" americké lektorky
Montessori metody, paní Lilian Bryan, jsem slyšela větu, která mě nejprve hodně překvapila,
ale čím déle o ní přemýšlím, tím víc mi přijde pravdivá a důležitá.
Řekla nám (skupince rodičů zajímajících se o Montessori přístup k dětem v domácím prostředí), že
naším úkolem by mělo být přinášet dětem do života krásu.
Zarazilo mě, prož zdůraznila zrovna krásu, Montessori metoda mi do té doby přišla hodně exaktní a zaměřená na rácio. Že by myslela krásu v matematice nebo geometrii? Ale ona to myslela vážně a měla na mysli krásu v přírodě, umění i nejrůznějších lidských činnostech. Krásu v nejširším slova smyslu... krásu, která pomůže formovat z dítěte šťastnou a harmonickou osobnost.
Tak tedy krásu... Objevit ji, ukázat ji našim dětem, nechat je plně ji prožít i doznít v dalších činnostech a myšlenkách. Nebát se vzít děti na koncert, do galerie, tancovat s nimi, tvořit, obdivovat krásy přírody. Čím více nad tím přemýšlím, tím se mi zdá pravděpodobnější, že tímhle přístupem obohatíme život našich dětí mnohem víc než nákupem super drahých a kvalitních originálních
pomůcek.
Tak tedy hurá do přírody, můžeme si tam třeba zahrát s dětmi divadlo, zazpívat a po návratu společně namalovat obraz toho, co jsme cestou viděli :-)
PS: Před lety jsme v Anglii navštívili galerii s tehdy dvouletým synkem a vůbec se tam nenudil, měli místo
pro dětské kočárky, sekce pro tvoření nejmenších a na některé obrazy se
muselo povinně sahat :-) Moc rádi na to vzpomínáme. Snad bude i u nás přibývat míst, kde průvodci nebudou dělat pohoršlivé pšššššt při každém dětském zavýsknutí a chodit s dětmi na "umění" bude zcela přirozené a běžné.
Žádné komentáře:
Okomentovat