Montessori - připravené prostředí

Jedním ze základním pojmů v Montessori pedagogice a v Montessori přístupu obecně je připravené prostředí.

Je velmi důležité, protože Marie Montessori tvrdila, že dítě, pokud má možnost se v takovém prostředí vyvíjet, rozvíjí se docela přirozeně podle předem daného schématu a v určitých posloupnostech (senzitivních fázích) získává lehce nové schopnosti, návyky a zkušenosti. A na konci tohoto procesu stojí nezávislá, sebevědomá, zodpovědná a harmonická osobnost. Řekněte upřímně, koho by to nelákalo!

Ale co to vlastně znamená a jak přesně připravit to správné prostředí? Přiznám se, že ani já úplně přesně nevím... Několik základních pravidel a rad jak postupvat a co zajistit, jsem přesto za dobu, co se o Montessori zajímám, nashromáždila. A tady jsou, jak jsem si je sama pro sebe poskládala a sepsala...

• Dostupnost - je důležité, aby dítě mělo snadný přístup k základním věcem / pomůckám, aby je mohlo samo ovládat, volit si mezi nimi, brát si je atd. Týká se to všech věcí kolem sebeobsluhy (např. dostupný hrnek na pití a voda, možnost si vybrat oblečení z poličky, kam dítě dosáhne, nízké věšáky na ručníky, na bundy atd.) i pomůcek (systém otevřených nízkých polic v takové výšce, aby na ně dítě vidělo i dosáhlo). Každý takový krok umožní dítěti větší samostatnost. 

• Systém a řád - každá věc i pomůcka má své místo, odkud se bere a kam se poté vrací. Dítě má přirozený smysl pro pořádek a zároveň se tím může učit i nějaké uspořádání (např. komoda se zvířaty, kde mají své vlastní oddělené místo savci, plazi, ptáci atd.).   

• Posloupnost pomůcek a správné načasování - je důležité, aby dítě mělo k dispozici pomůcky a práce, které odpovídají jeho senzitivní fázi. Pomůcky zároveň následují v logických řadách a navazují na sebe, v tomto pořadí by se měly nabízet i dítěti. Zde je důležitá role zkušeného Montessori učitele nebo nás jako rodičů, vypozorovat, co dítě momentálně potřebuje, co ho zajímá, co ocení... někdy je to zřejmé a někdy nastupuje cesta pokus, nezájem, druhý pokus za čas atd.

• Pracovní místo - definované a ohraničené. Pomáhá dítěti soustředit se na jednu činnost, kterou má právě na koberečku / podnose, vymezuje jeho zónu i vůči jiným dětem, sourozencům apod. Ohraničené místo se také lépe udžuje v pořádku, uklízí. Dítě by mělo mít zároveň vždy k dispozici nebo volně dostupné prostředky na úklid (smetáček a lopatku, hadr atd.), aby si mohlo dovolit dělat chyby bez pocitu, že dojde k nějaké tragédii, kterou budou dospěli dlouho řešit (vylitou vodu utře, rozsypané mungo posbírá a zamete a přístě se bude snažit o to víc, když mu nikdo nevynadá...).

• Co nejvíce opravdových a přírodních věcí - děti milují skutečné věci. Rádi si hrají a pracují s tím samým, co používáme my. Proč toho nevyužít a místo barevných plastových napodobenin nenabídnout co nejvíc reálných předmětů z domácnosti, hlavně v oblasti praktického života. Při tréninku motoriky a třeba třídění můžeme zase využít nejrůznější přírodniny (kaštany, šišky, žaludy...), stejně tak při tvoření.

• Harmonie, ohleduplnost a krása - chování a vytváření vztahů, které jsou harmonické, respektující a ohleduplné (k lidem, ostaním živým bytostem i věcem).  

Nechci, aby  to teď vypadalo, že všechno tohle se mi doma podařilo... něco ano, ale vím přesně, kde máme mezery a někdy jsou teda pořádné :-)
Ale už se tím nestresuji a jsem vděčná i za to, co se mi doma podařilo připravit. Protože ta fyzická, materiální stránka prostředí je jen jedna část, minimálně stejně důležitá je celková atmosféra v rodině. Zda se dítě bude cítit bezpečně a podporované v tom, aby svobodně a ze své vůle poznávalo svět kolem sebe a učilo se mu co nejlépe porozumět.